Hubnu, hubneš, hubneme

Hubnu, hubneš, hubneme Posted on 21.2.2019

Jsme-li my Češi coby národ něčím typičtí, pak ‚schizofrenií‘ týkající se našich postav. Protože rozhlédneme-li se kolem, vidíme na každém kroku úsilí vyvíjené ve snaze prakticky jakýmkoliv způsobem zhubnout a současně neutajitelné přibývání na váze.
Zkrátka se stůj co stůj snažíme zhubnout, ovšem ne a ne toho dosáhnout.
Na čemž ale vlastně není nic podivného. Protože co vidíme, rozhlédneme-li se?
modrý metr
a) Pokud už většina našinců sportuje, omezuje se jenom na poklus do nejbližšího výčepu s následným vlečením se z posledních sil zpět k domovu, na vzpírání, to však především řízků, kremrolí a podobných laskomin k ústům, nebo dálkové pochody po obchodech od jednoho regálu s jídlem k druhému. A když už jsem nakousl tu poslední možnost – v takových obchodech před sebou košíky tlačíváme, ač bychom měli mít spíše po psím vzoru košíky na ústech.
b) Držíme diety. Zpravidla ty spočívající v tom, že se tu půl dne, tu den a tu možná i několik dní brutální způsobem postíme, abychom následně přepadli ledničku a zbaštili toho víc, než by nám stačilo na půl roku dopředu.
c) Polykáme spoustu ‚zázračných‘ preparátů na hubnutí, po čemž můžeme nanejvýš s neuspokojením pozorovat, jak je tím jediným, co na nás zhublo, jenom a pouze naše peněženka.
Prostě toužíme hubnout, ale nějaké to nezvládáme. V tom prohráváme na celé čáře.
Všichni víme, že bychom měli v první řadě upravit svůj životní styl, tedy dopřávat si jen přiměřené porce vyvážené stravy, dost pít a hýbat se na čerstvém vzduchu, plus dost spát a méně se stresovat. Víme o tom, jenže to nedodržujeme. Protože by takové hubnutí moc dlouho trvalo a my chceme všechno hned. A když se to hned nedostaví, rezignujeme. Proč se vlastně snažit, ‚když si tělo dělá, co chce‘, že?
ploché břicho
A proto jsme takoví, jací jsme. A jiní dost možná nikdy nebudeme. Alespoň do doby, než si uvědomíme, že opravdu chceme získat zpět svou krásnou postavu, vitalitu a kondici, než na to budeme neustále myslet a směřovat k tomu, a to i za cenu toho, že si leccos budeme muset odříkat. Většinou právě to, na co jsme zvyklí a co máme nejraději. Než dáme přednost posilovně před gaučem a pohybu před lenošením. Při čemž nám sice může pomoci i nějaký ten podpůrný přípravek, jenž za nás ale sám nic nevyřeší.
Protože jsme to my, kdo potřebuje zhubnout, a my jsme i jediní, kdo toho mohou dosáhnout. Takže hurá na věc. A já si zatím přinesu z ledničky další kus špeku, protože mi vyhládlo.