Jak začít

Pokud chcete začít hrát šachy, máte několik možností. První možností je si prostě sehnat kamaráda či známého se stejným zájmem, a začít to zkoušet. Tato metoda je skvělá v tom, že se ujistíte, jestli by vás tato hra vůbec bavila, a pak se můžete dál zlepšovat. Navíc, pokud má váš protihráč víc zkušeností, a k tomu notnou dávku trpělivosti, jistě vás základy rád naučí. Druhou cestou je pak načíst si základy na webu, a do hry se pustit až po zvládnutí pravidel. To má tu výhodu, že váš protějšek nestráví hodiny vysvětlováním nebo hledáním v pravidlech, a oba si opravdu zahrajete.
 

Rozestavění šachovnice a začátek hry

Šachové figurky a šachovnici už asi někdy v životě viděl každý. Černé figurky na jednu stranu, bílé na druhou. Dopředu přijde řada pěšců, nejmenších figurek, a zadní řada bude vypadat následovně: dvě věže, jedna na každém konci řady. Vedle každé věže přijde jeden kůň. Vedle koně pak jeden střelec. V prostředku šachovnice by vám nyní měla zbývat dvě volná místa. Na to z vašeho pohledu vlevo přijde královna, a na to pravé pak nejdůležitější figurka ze všech, král. Začínají vždy bílí, a hráči se střídají po jednom tahu. V případě takzvaných bleskových šachů má každý hráč na rozmyšlení tahu omezený čas, například pět nebo deset minut. V normálních šachách je čas neomezený, alespoň dokud to protihráče nepřestane bavit.
 

Hra

Hráči se střídají po jednom tahu, a táhnou vždy jen jednou figurkou. Figurkami se dá táhnout pouze určitým způsobem. Pěšec může jít o dvě pole ve svém prvním tahu, pak se pohybuje o jedno pole vpřed. Soupeřovy figury může ovšem brát pouze šikmo vpřed. Pěšec nikdy, nikdy necouvá. Koněm se táhne do tvaru písmene L, dva skoky vpřed a jeden do strany. Kůň je také jediná figurka, která může přeskakovat ostatní figury, své i soupeřovy, a samozřejmě může couvat. Střelci se pohybují pouze úhlopříčně, ale mohou jakkoli daleko chtějí, vpřed i vzad. Na podobném principu fungují i věže, které se pohybují pouze vpřed, dozadu a do stran. Jednou z nejsilnějších figurek je královna, neboli dáma. Ta může táhnout dopředu, dozadu i příčně, jak daleko chce. Není nijak neobvyklé, že je to právě soupeřova dáma, kdo vyřadí krále. Ten se totiž může posouvat pouze o jedno pole, byť v jakémkoli směru. Pár dalších pravidel, která se vyplatí znát, je pravidlo o proměně pěšce. Pokud se vám zázrakem podaří dostat pěšce na druhou stranu šachovnice, může se proměnit v jakoukoli figuru chce. Tedy i ve figuru, která je stále ve hře. Pomocí pěšců tak můžete získat například i dvě a více dam, koní či střelců. Dalším zajímavým pravidlem je braní mimochodem. Jak jsme si již řekli, pěšec ve svém prvním tahu může jít o dvě pole. Pokud tak mine pole, kde by mohl být sebrán soupeřovým pěšcem, může jej tento v příštím tahu vzít mimochodem, tedy stoupnutím na políčko za něj. Zajímavým pravidlem je také rošáda. Rošáda je jediným případem, kdy se dá táhnout dvěma figurami najednou, králem a věží. Král se posune o dvě pole na jednu stranu, a věž se přesune hned vedle něj na stranu druhou. Platí zde několik pravidel, zejména že králem ani věží ještě nesmělo být taženo, a mezi nimi nesmí být další figura.
 

Šach a konec hry

Šach je situace, kdy figura soupeře může v příštím kole sebrat vašeho krále. Z šachu se dát dostat buď pohybem krále (ale ne rošádou!), sebráním figury, která jej ohrožuje, nebo postavením jiné figury mezi krále a útočící figuru tak, aby figura krále sebrat nemohla. Pokud král uniknout nemůže, hra končí. Zároveň platí, že v průběhu hry není možné pohnout krále tak, aby se sám dostal do šachu. Konec hry se nazývá mat. Druhým možným koncem je remíza. Ta nastává buď tehdy, když vás to oba přestane bavit, nebo když se hra ocitne v patové situaci (hráč není v šachu, ale nemůže hrát, nebo na poli pro mat nezbývá dost figur).
 
Jak vidíte, základy šachu nejsou složité. Začít můžete jednoduše, pouze se snahou chránit si své figury a využít jejich potenciál, a postupně se učit složitější strategie. A nejlepším tréninkem je prostě hrát dál a dál, a úspěchy se časem dostaví.